čtvrtek 25. října 2007

Kutub mínár

V sobotu odpoledne jsme vyrazili rikšou k archeologickému parku Mehraulí, jehož nejznámější památkou je Kutub mínár, jež byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Ve velmi horkém odpoledni jsme s kamarády z velvyslanectví přijeli k vstupní brány do areálu. Diplomatické kartičky nám naštěstí umožnily vstup za indické vstupné. Rozdíl byl 240 Rp (asi 120Kč). Indie je pro turisty (studenty ze střední Evropy) relativně drahá země, chtějí – li vidět velké množství památek. Na většině památek se platí vstupné v rozmezí 150 – 300 Rp, plus za fotoaparát 25 – 50 rupií. Pro Indy se cena vstupného pohybuje kolem 10-30 rupií. V případě Taj Mahalu je cena pro turistu je 37x dražší než pro Inda a to díky „turistické dani“.

Toto místo se stalo v roce 1193 centrem dillíského sultanátu. Do 13. Století vyrostla kolem svatyně súfíského světce Kutb Sáhiba vesnička Mehraulí. Později sem přišli mughalští princové a ještě později britští úředníci. Celý komplex je tvořen pozůstatky z paláce, víkendových domů, sadů, rybníků, hrobek, mešit a vodopádů.

Nejznámější je ovšem Kutub mínár, neboli arabský pól či osa, nejvyšší samostatně stojící věž, která označovala místo prvního muslimského království v severní Indii, založené v roce 1193. Stavba sloužila jako znamení příchodu muslimských sultánů. Společně s mešitou Kuvvat-ul-Islám (Moc islámu) zobrazují hinduistickou, perskou a arabskou kulturu v popředí s islámskými kupolemi a oblouky. Co je na Kutub mínár ještě více zajímavé? Tato pětipatrová věž je vyrobena z 98% železa (skoro čistého). Z věže byly odebírány vzorky světovými vědci, kteří měli přijít na to, jak je možné bylo možné vyrobit tak čistého železa již v 11.století. Bohužel – nepodařilo se. Ani dnešní technologie, prý (nevím nejsem expert) nedokáže vytvořit tak kvalitní železo.

Všude bylo spousty Indů (jako všude v Indii), kteří si vyrazili stejně jako my na procházku. Muži s ženami seděli na trávě před mešitou a děti pobíhaly všude kolem. Občas se k nám nějaké přitočilo, jestli bychom si ho nechtěli vyfotit. V archeologickém parku jsme strávili skoro celé odpoledne.

Žádné komentáře: